O nás 

Název SENSHIKAN vznikl během jedné z návštěv našeho hlavního instruktora na Okinawě, kdy po každém tréninku u velmistra Hokamy spolu konzultovali, jak co nejvýstižněji pojmenovat dojo.

SENSHI 戦 士 – válečník, bojovník

KAN 館 – škola, dům

Dohromady volně přeloženo jako „škola pro bojovníky, příp. místo, kde se utvářejí.“

Tímto se rozumí komplexní pojetí, student se učí všechny bojové dovednosti jako postoje, chození v nich, bloky, úhyby, údery, kopy, hody, porazy, podmety, škrcení, páky, boj se zbraněmi a obrana proti nim, boj v postoji i na zemi či na různých specifických místech, dále rozvoj vytrvalosti, rychlosti, síly, obratnosti, ohebnosti, správného timingu, poctivého otužování těla a samozřejmě také mentálního rozvoje.

Velmistr Hokama je rovněž velmistrem v kaligrafii a tak nám vytvořil kaligrafii k názvu dojo. Rovněž se mu líbilo naše logo, které znázorňuje pěst a okolo ní je ve tvaru trojúhelníku zobrazena naše oblíbená zbraň trojdílná tyč zvaná san setsu kon.

Vyučujeme tyto tři hlavní styly:

Okinawa karate – všeobecně známé bojové umění beze zbraní

Matayoshi kobudo – specifické bojové umění se zbraněmi

Suikendo – novodobý systém boje vyvinutý velmistrem Yamashitou

V našem dojo učíme staré pojetí výuky bojového umění s ohledem na dnešní dobu. Karate vzniklo smíšením původních okinawských technik a technik z čínských bojových umění, mnoho z nich se vyvinulo z boje zvířat, např. tygr, drak, jeřáb a mnoho dalších. Bohužel mnoho těchto technik a celkové provedení se díky přechodu na sportovní pojetí muselo změnit, rovněž mnoho kata se musela přizpůsobit standardům různých asociací a svazů. Ale i přes to všechno má člověk na výběr se nechat smést nebo vydat vlastní cestou. Měli jsme obrovské štěstí, že jsme mohli potkat tyto dva světově proslulé experty v karatedo a kobudo:

Hanshi Tetsuhiro HOKAMA, 10. dan Okinawa goju ryu karatedo a 10. dan kobudo

Hanshi Tadashi YAMASHITA, 10. dan Okinawa shorin ryu karatedo a 10. dan Matayoshi kobudo, tvůrce Suikendo

Oba tito velmistři se vymykají všem tradičním standardům, měli možnost se naučit i jiné bojové systémy a ponechali ve svých umění určitou dávku selského rozumu místo pouhého otrockého přenášení technik svých předchůdců.